Správná výživa je velmi důležitá, a ukazatelem její dobré úrovně je správný vývin a růst štěňat, u dospělých jedinců je to zase dobrá fyzická kondice, výborný zdravotní stav a výkonnost psa. Strava, kterou pes přijímá má velký vliv i na kvalitu jeho srsti. Kromě správného tělesného vývoje, závisí na správné a dostatečné výživě i psychický vývin psa. Stres z nedostatku potravy může mít za následek změny v chování a emocionální stabilitě psa v dospělosti. Vyváženou krmnou dávku můžeme tedy definovat jako kombinaci krmných součástí, které dodávají veškerou energii a nezbytné živiny, potřebné k udržení psa v dobrém zdravotním stavu s ohledem na jeho věk a způsob života.
Pes je masožravec a jeho trávicí soustava je uzpůsobena ke zpracování masité potravy. Je mylné se domnívat, že co je z hlediska výživy nejvýhodnější pro člověka, musí být nejlepší i pro výživu psa. Přehnaná láska majitele, nedůslednost a nepravidelnost v podávání potravy, nadbytečné množství nebo nevhodně vybírané pamlsky, to vše může vést k trávicím potížím psa. Trávicí ústrojí psa je poměrně krátké a potrava jím tudíž prochází rychle. (Pro srovnání délka střev ovce je asi sedmkrát větší.) Znamená to, že masožravci nejsou schopni využít nebílkovinné živiny z potravy jako býložravci. Na druhé straně je pes schopen pozřít velké kusy masa, a v tomto stavu je i trávit. Je to proto, že žaludeční šťáva psa obsahuje až 0,6% kyseliny solné, která se spolupodílí na rozkladu bílkovin. Jeho zuby jsou také, spíše než k rozmělňování, uzpůsobeny k trhání potravy na menší kusy. V dlouhém průběhu domestikace se však trávicí trubice prodloužila a pes je dnes schopen strávit i potravu rostlinného původu a i z ní si brát důležité živiny. Maso je však pro psa velmi důležité a jeho úplná absence v potravě má za následek nedostatečný příjem živin. Poměr masa a rostlinné složky potravy se mění podle požadavků organismu při růstu, podle teploty prostředí či podle výkonu psa. Stejně jako u člověka musí potrava psovi dodávat energii, díky které se nejen pohybuje, ale která i vytváří teplo, látky pro růst a regeneraci, a také další látky, které tyto aktivity podporují.
Krmení štěňat
Štěně by mělo být kojeno šest týdnů. Přikrmovat štěňata lze již od stáří tří týdnů, kdy se jim začínají prořezávat ostré, mléčné zuby. Štěně je potřeba již odmalička navykat na krmný režim a jeho pravidelnost. Štěňata zpočátku přikrmujeme mlékem, ohřátým na tělesnou teplotu, do kterého přidáme žloutek, krupičnou kaši, odvar z ovesných vloček nebo dětské piškoty. Tímto způsobem přikrmujeme štěňata zhruba týden, a potom stravu rozšíříme o kvalitní vařené nebo syrové maso, které by mělo být namleté, ovesné vločky, rýži, piškoty, tvaroh nebo sýry. Stravu můžeme ředit teplým čerstvým mlékem nebo masovým či zeleninovým vývarem. Štěněti podáváme také syrovou, jemně mletou mrkev nebo mrkvovou šťávu, kterou přimícháme do krmné dávky.
Dávky krmiva by se měly zvyšovat jen pozvolna. V případě, že chcete štěně navyknout na kompletní suchou potravu, začněte mu nabízet v období asi jednoho měsíce jeho věku malé dávky konzervovaného masa a v několika dalších týdnech přidávejte kompletní suchou krmnou směs určenou pro štěňata v tomto věku. V osmi týdnech by pak štěňata měla být krmena pouze touto speciální, štěněčí suchou stravou. Nejvyšší nároky na kvalitu stravy má štěně ve věku dvou až šesti měsíců stáří. Hlavní jídlo by mělo být podáváno vždy večer, po skončení všech aktivit, aby je štěně mohlo v klidu a dobře strávit. Strava by měla být pestrá a štěněti by měla chutnat. Každému chutná něco jiného a každý chovatel jistě brzy přijde na to, co chutná a vyhovuje jeho psovi, a jaké přílohy ve stravě odmítá.
Štěněti, ale ani dospělému psovi nikdy nedáváme drůbeží a jiné duté a lámavé kosti, můžeme mu však dopřát kosti telecí. Na trhu je také dostatek bezpečných náhražek za kosti, například žvýkačky z kůže, která mají štěňata i dospělí psi ve velké oblibě a dobře se jejich žvýkáním i zabaví.
Hlavní podíl výživy štěněte musí tvořit základní zdroje bílkovin a tuků, tedy maso, vnitřnosti, sýry, vejce apod. Tuky a proteiny by měly být v potravě vždy obsaženy v rovnováze. Optimální příjem tuků a proteinů rozlišené podle věku psa je uveden v tabulce. Štěňatům v období růstu, pokud jim není podáváno kompletní suché krmivo, se také doporučuje přidávat vitamíny, minerálie a pro dobrý vývoj kostry preparáty se správným poměrem vápníku a fosforu. Kombinace granulí a domácí stravy není vhodná, protože naruší optimální hladiny látek v granulích. Pokud štěně dostává příliš mnoho vápníku, hrozí mu osteochondróza. Pokud je ke kompletnímu krmivu přidáváno maso, tedy vlastně nadbytek fosforu, který s sebou při vyplavování z organismu bere i vápník, může zase vzniknout odvápnění, které vede k vývojovým vadám.
Aby štěně navyklo na dobrý krmný režim, podáváme mu krmení vždy ve stejnou dobu a misku mu ponecháme pouze asi 20 minut, pokud má dobrou stravovací morálku nehubne, netloustne, a roste pomalu. Pomalý růst je nutný k tomu, aby se rostoucí kosti stačily sytit vápníkem a nevytahovaly se do délky a nezůstaly tenké a špatně rostlé. Vyroste-li pes příliš rychle, jeho kosti a klouby nemají dobrý základ a navíc je na ně pes brzy příliš těžký, což vede k ortopedickým poruchám vývoje kloubů.
Výživa štěňat malých plemen
Malá plemena dospívají brzy, tělesně se vyvíjejí velmi rychle, a nárůst hmotnosti je tedy také velice rychlý. V růstu mají tato plemena velkou energetickou potřebu, která po ukončení růstu a zmenšení krmné dávky rychle klesá. Je však potřeba zajistit, aby štěňata nebyla překrmována, neboť nadváha zdraví škodí.
Výživa štěňat středních plemen
Vývoj u středních plemen probíhá v několika fázích. Asi v devíti měsících věku výrazně stoupá váhový přírůstek, aniž by pes měl větší potřebu příjmu potravy. Pes dorůstá do výšky dospělého psa a dál se vyvíjí váhově bez potřeby zvyšování krmné dávky. Výživa štěněte je u těchto plemen nejtypičtější.
Výživa štěňat velkých plemen
Tato plemena se vyvíjejí a dospívají poměrně dlouho. Nejvyšší nároky na výživu jsou do šesti měsíců věku. Problém u těchto plemen spočívá v udržení optimální rychlosti jejich růstu a v optimálním zásobení organismu vápníkem a fosforem. Rychlost růstu vyplývá z energetické bohatosti krmné dávky, pokud je krmná dávka nadměrně energeticky bohatá, dochází k velmi rychlému růstu štěněte a kosti, i při dostatku všech důležitých stavebních látek, nestačí tvořit pevnou a dostatečně silnou kostní tkáň, což vede k bolestivosti a deformitám končetin.
